24. 3. 2018 Velikonoční doprovázená pouť kolem Pavlova

 
     Naše pouť tentokrát začala již v páteční podvečer.
     Menší skupina poutníků připravila prostor pro ty, kteří přijeli až v sobotu.
     Užili si u toho spoustu legrace, vtipných her a výbornou večeři v restauraci U Čerta. 
     Zároveň se ukázalo jedno z témat pouti – podpora člověka při řešení pro něj velmi náročné situace v okamžiku,
     kdy pro ostatní se tato situace jeví jako banální.

 

Týden před Velikonocemi se opět sešla skupina lidí rozdílných osobních příběhů, aby spolu strávili den v přírodě, společný vzájemně inspirativní čas.

 

Naše pouť tentokrát začala již v páteční podvečer. Menší skupina poutníků připravila prostor pro ty, kteří přijeli až v sobotu. Užili si u toho spoustu legrace, vtipných her a výbornou večeři v restauraci U Čerta.  Zároveň se ukázalo jedno z témat pouti – podpora člověka při řešení pro něj velmi náročné situace v okamžiku, kdy pro ostatní se tato situace jeví jako banální. Už samotné vyslechnutí a přijetí problému jako závažného bez jakéhokoliv hodnocení a komentářů bylo velmi léčivé a postačovalo k tomu, aby ten druhý získal o trochu více sebejistoty a stability.

 

V sobotu ráno se sešli všichni ostatní poutníci. Úvodní kruh tentokrát kromě motivačních kartiček podpořil zvuk šamanského bubnu. Nacházeli jsme se v záchranné stanici handicapovaných zvířat, kde jednou z možností pomoci těmto zvířatům je jejich adopce. Téma adopce vstoupilo i do procesu pouti – adoptovat své stíny, přijmout je s láskou a pustit z pomyslných ohrad, kam jsme je uzavřeli, aby nebyly vidět.  A kdy je čas tyto ohrady otevřít a zda vůbec. Stejně tak téma, jak moc vytvořit bezpečnou „ohrádku“ pro blízké či přátele, kteří si potřebují právě léčit svůj „handicap“ v přeneseném slova smyslu zranění na duši, ale i v pravém slova smyslu viditelný handicap. A kdy tuto ohrádku otevřít, aby to bylo zdravé a nestalo se medvědí službou.

 

Po úvodním zamyšlení a sdílení potřeb a očekávání jsme se vydali na cestu přírodou. Terén po zimě byl ještě velmi bahnitý a tudíž náročný pro pohyb těch, kteří potřebují na cestu svá čtyři kolečka. Především však pro ty, kteří je vezli. Díky našim silným mužským účastníkům Honzovi a Petrovi jsme to zvládli.  Pouť pro ně tak byla i výrazným posilovacím cvičením. J

 

Během různých zastavení se poutí nesl pohled na to, jak rozdílně můžeme vnímat situace a místa, jak rozdílně se na nich můžeme cítit. Tam, kde jeden vnímá neklid, druhý vnímá ticho. Tento znak pouti zrcadlil přijetí a respekt k odlišnému pocitu druhého, který se vlastně ukázal již ve zmiňovaný předvečer pouti.

 

Dalším důležitým momentem se stala podpora. Nebylo třeba říkat „jak“ konkrétně, žádný návod. Stačilo se jen dívat a velmi brzy všichni věděli, jak podpořit a jak se zachovat k člověku například s epilepsií. Takový člověk naopak mohl prožít, že ostatní mají-li možnost přirozeně být v celém dění, dokáží brát celou potíž jako běžnou součást života bez nějakého dramatizování. Zdá se, že sociální učení v tomto směru pouť naplňuje velmi významně.

 

Závěrečný kruh opět shrnul celé dění a za pomoci bubínku pomohl všem účastníkům naladit se na své vnitřní prožitky. Kruhem se roznesla diskuze o tom, co je dobro a zlo v nás a jak se k němu stavět. Dle pocitů účastníků se všichni cítili dobře, mnohým pouť pomohla utřídit si myšlenky a ujasnit pocity. Velmi děkujeme za všechny vyslovené názory a vnitřní prožitky.

 

Po společném občerstvení jsme pouť zakončili v sousedních Vilémovicích u údajně nejstaršího tisu v ČR, možná i v Evropě. Tis je symbolem života i smrti, symbolem nového zrození stejně jako celé Velikonoce. Je to nádherný majestát. Přejeme všem, aby tato pouť odstartovala znovuzrození našich uzavřených témat tak, abychom je mohli přijmout s láskou jako pevnou součást sebe sama, stejně jako tis dokáže neustále obnovovat sebe sama.

 

Krásné velikonoce!

 

Reference:

Chtěla bych za všechny účastníky z Medou poděkovat za možnost zúčastnit se velikonočního putování. Cestou zpátky se naší společné akci z jejich strany dostalo hodně pozitivního hodnocení. Pro mě samotnou to byl nesmírně důležitý moment. Uvědomila jsem si, že právě touto cestou se skutečně realizuje cíl naší služby, tj. zapojení lidí s postižením do společnosti. V rámci služby můžeme "socializaci" připravovat, snažit se naučit se různé sociální situace přijímat a řešit, a podobně. Ale je to jenom začátek cesty. Ke skutečnému vzájemnému a oboustrannému přijetí dochází právě prostřednictvím aktivit v rámci poutí. 

Mgr. Zuzana Žaloudková, ředitelka CDS Medou Humpolec

 

Na pouti s Kruhcentrem jsem byla zatím dvakrát a dozvěděla se o nich "náhodou". Hned po příjezdu do Medou , kde pouť začínala, mě překvapilo, jak jsou všichni milí a vstřícní, přestože mě vidí poprvé a já jsem se tu cítila "jako doma". Celý život jsem učila tělesnou výchovu na různých typech škol, ale s lidmi s handicapem jsem se zatím nesetkala. Asi nikdy nebudu tak hodná a vstřícná jako úžasná paní ředitelka Zuzka Žaloudková. Jak jednat s lidmi s handicapem se musím učit, nedotknout se, ale zároveň nelitovat a zbytečně je nešetřit. Nejsem introvert a neváhám se zeptat na cokoliv, co pro ostatní může být i trapné nebo netaktní. Možná právě toto je teď můj úkol. Každopádně z obou poutí jsem byla moc nadšená. Všem organizátorům patří velký dík, počasí neporučíš, a tak bych si možná stěžovala jen na zimu. Vážím si všech, kteří toto dělají o víkendech ve svém volném čase. Vždy ráda pomohu a pokud mě někdo vezme z Prahy, vždycky přijedu.

Mgr.Dana Kůrková, učitelka, t.č. v důchodu

 

FOTOGALERIE

O nás

Kruhcentrum, z. s
IČ: 02072491
Mírová 1247, 396 01  Humpolec 
Tel:   736 442 694, 776 780 801
Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
 
BANKOVNÍ SPOJENÍ
Fio banka,a.s., číslo účtu: 2501138648/2010
Facebook logo

Newsletter